Čím začít, příběhem ze života. Pomáhám svému synovi s přípravou k maturitě. Musím přiznat, že situace je trochu náročná. Čas covidu zanechal na našem chlapci hlubokou stopu a to co se znalostí týče, a kupodivu také paní lenost se ozvala. V určité fázi jsme z toho oba již velmi unavení a také rádi měníme studijní prostředí. A to přímo z domácí studovny do kavárenské.
Minulou neděli jsme si vyrazili do místní restaurace. Všechno bylo super, samozřejmě nechybí dobrá káva a mňamoučský dortík. Práce jde celkem od ruky, ubývá totiž rušivých elementů, v podobě občerstvení, návštěv toalety, pozdravení našich pejsků, diskuzí nad stráveným časem. I tato neděle nebyla jiná. Tedy stop, trochu jiná nakonec byla.
Do restaurace zavítal náš známý Jirka. Pozdravili jsme se, trochu pokecali, přece jenom sezóna maturitních plesů je v plném proudu a zážitků habaděj. Jirka má také syna, který letos maturuje. Popovídali jsme si a odcházíme na naše místo k další práci. Po nějaké době se objeví Jirka. Zprvu nás pobízí, ať jen se učíme, jak jsme pilní. Najednou však hovor začíná nabírat trochu jiný směr. „No, vy jste fakt pracanti, jen studujte…… No, a k čemu to je jako dobrý, proč potřebuješ vědět, jestli se píše měkké či tvrdé i/y. A ta matika, k čemu je matika, vůbec ji v životě nepotřebuješ, no neřeknu cizí jazyky, ale matiku?“
Malinko jsme se dohadovali, syn odešel, a poté vyprávěl, že jsme se hádali, ale…..
Ale nemám to Jirkovi za zlé. Je to většinový názor v naší populaci. On to nakonec taky uzná, přece jenom je to rodič, který je trochu nervózní z nastávající maturity. Jeho syn je stejně jako náš pod časovým presem, a samozřejmě poznamenaný časem stráveným na on-line výuce. Obavy tedy panují u všech maturantů a jejich rodičů.
My si ale častokrát ani neuvědomujeme, kde všude kolem nás se s matematikou můžeme potkat. Číhá na nás totiž na těch nejméně pravděpodobných místech.
Co takhle stavebnictví, kolik je potřeba malty pro stavbu zdi určité velikosti, a co Pythagorova věta. Můj otec byl zedník a vím, že využíval Pythagorův trojúhelník v poměru 3:4:5 (či jeho násobku) k vztyčení pravého úhlu.
No ale já nebudu dělat zedníka, a kutil to také ze mě nebude. Ale jdeš nakupovat a slevy ty tě zajímají, jakou radost nám udělá, když zjistíme, kolik jsme zase dneska ušetřili.
Ale ty převody jednotek, to už fakt přehnali. Dneska něco upeču, nějaký koláč, dáme tam 10 dkg mouky. A jejda……… na váze jsou jen gramy???
Jenom rozhodování do čeho investujeme, kdy můžeme utrácet, kdy máme spořit, nám může ušetřit nemalé peníze a starosti. Dluhové pasti, nabíhající úroky, to není něco o co bychom stáli. Proto je právě pro mladé lidi důležité, aby se o své finance zajímali.
A takto bychom mohli pokračovat v dalších oblastech naprosto všedního života (vůbec neuvažuji o oblastech vědeckých, medicínských apod.)
Jmenuji se Helena Janáková a matematika je pro mě jedna velká ÚŽASNÁ HRA. A to je přesně ta věc, kterou nabízím vašim dětem – ZMĚNIT pohled a přístup k matematice. Společně přejdeme od memorování k pochopení, od biflování k odvození, zbavíme se stresu z hodin matematiky a prožijeme radost z dobrých známek. Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu.